úterý 21. ledna 2020

V Barceloně na 25 hodin (den první- sobota)

Výlety na základní škole jsou víceméně úlevou od školních povinností, na střední je to pak záminka toho se pořádně opít, ale co takhle odletět do Španělska pro zakončení semestru ze španělštiny

Rok jsme se spolužáky plánovali tento výlet. Barcelona nakonec vyhrála nad ostatními městy a na jeden víkend se stala naším školním prostorem. A to na 25 hodin čistého času. 

Ve Španělsku jsem již jednou byla, v roce 2012 jsem navštívila Málagu, ale to ovšem jako klasická dovolenková slečna. Ležela jsem na pláži, koupala se v moři a do města vyšla asi jednou. Od té doby se moje cestování značně změnilo. Samozřejmě i dnes mě lákají nekonečné písečné pláže, čisté moře, práskání vln a švédské stoly plné jídla. A víno, nezapomeňme na víno. To prostě na dovolené chutná úplně jinak!

Jenže na dovolenou k moři si jezdím odpočinout. Ale co ty ostatní místa, krásná, ale bohužel bez teplého moře a horkého písku? Přece je nenechám ležet ladem. A tak jsem své cestování začala doplňovat o cesty do míst, kde strávím dny aktivněji. Jako třeba tento.

Co všechno jsme stihli navštívit? 


První zastávka byla v parku Güell. Nádherné místo s naprosto okouzlujícím výhledem na město. V těchto parcích si vždy ráda představuji, jak se zde v dřívějších dobách, dámy oblečené do nadýchaných šatů procházely. 






Než jsme z parku odešli, začalo se už stmívat a my vyšli směrem k chrámu La Sagrada Familia. My jsme měli ovšem čas si jej prohlédnout pouze z venku. I tak to byl zajímavý pohled. Uprostřed města, obklopen trafikami a obchody se suvenýry stojí (až po dostavení) nejvyšší chrám světa a je nádherný.


Po rychlém čaji/kávě jsme pokračovali v cestě, a to ke kouzelnému místu Font Màgica. Nejen, že sama fontána byla opravdu krásná a její vystoupení bylo jedinečné. Ale za fontánou se tyčí nádherná budova, ke které vede spousta schodů a mě ta budova neskutečně oslovila. Nedivila jsem se proč, když jsem později zjistila, že jde o knihovnu. 
Rozhodla jsem se tak tu spoustu schodů ujít a cestou dolů jsem viděla paní, jak se snaží tlačit do těch schodů kočárek. Nakonec jsem se schody vyšla ještě jednou, tentokrát s kočárkem v rukou. Asi za odměnu jsem pak cestou dolů našla 2 EUR minci, ta je určitě pro štěstí!


Večer jsme zakončili procházkou a večeří v jedné z restaurací Lizarran. Skvělý zážitek- jídlo úplně jinou, více společenskou formou. Jestli budete mít někdy možnost navštívit, tak jděte do toho. Navíc ceny jsou velmi přijatelné. 


A pak? Pak jsme šli na apartmán, vystáli frontu na sprchu a šli spát, aby mohl začít den druhý.

Žádné komentáře:

Okomentovat